Myšlenkový pochod

Věci a úspěchy jako klíč ke štěstí?

Kolik ještě potřebuješ vlastnit věcí a čeho všeho ještě musí dosáhnout, aby ti došlo, že bez spokojenýho těla a duše nic z toho nemá hodnotu.

Očekáváme, že až si pořídíme to či ono, dostaví se konečně pocit štěstí. Když zjistíme, že tomu tak úplně není, přestaneme se honit za věcma a začínáme sprintovat od jedný mety úspěchu k další, další a další. Vyčerpaný, nešťastný a smutný stojíme v prázdnotě, v objetí svých nastřádaných věcí, který nevlastníme my, ale ony nás. Po ramenou nás konejšivě hladí naše dosažený úspěchy a my se ptáme "tak kde mám kurva najít to štěstí?". Uvnitř. Protože světlo je v nás.

Ležela jsem si takhle jeden den v posteli s neúnosnou migrénou. Hlavou a krční páteří mi projížděla tupá bolest kladiva střídající se s ostrostí nabroušenýho kopí. Žaludek mi plaval na vlnách přání nepozvracet se. Motaly se mi nohy a únavou jsem skoro nevěděla, jak se jmenuju. V tu chvíli mi bylo úplně u prdele, co bude zejtra. Jestli mám na účtu dost peněz na to, abych si mohla koupit běžecký boty. V jak krásným žiju bytě nebo komu všemu ležím v žaludku a kolik práce na mě v příštím týdnu bude čekat. Bylo mi jedno, jestli se mi na břiše pečou buchty nebo kolika lidem se líbí moje poezie. Nic nemělo v ten moment smysl. Jediným mým přáním byla ustupující bolest, pocit spokojenosti a volnosti. Většinou až ve chvílích, kdy se cítíme na dně, fyzicky či psychicky, pochopíme, co opravdu potřebujeme. Co má smysl. Na čem záleží. Dost často jsou odpovědi velmi prostý.

Zkus si vybavit moment, kdy ti bylo fyzicky nebo psychicky fakt hodně špatně. Kolik pozornosti si v tu chvíli věnoval/a svým věcem nebo dosaženým životním metám? Pravděpodobně bylo tvým jediným přáním cítit se dobře, spokojeně, zdravě ve svým těle i hlavě. Najednou materiální statky a pomíjivý úspěchy ztrácejí svou hodnotu. Proč? Protože opravdovou hodnotu nikdy neměly. Tu čistou hodnotu. Tu má život sám. Ty jsi hodnotou. Znamená to, že pořídit si věc nebo dosáhnout nějakýho úspěchu je špatně? Rozhodně ne. Je ale dobrý připomínat si, že věci a úspěchy jen vyplňujou náš život a nejsou jeho základními kameny. Jak už jsem psala, cítit se spokojeně v těle i na duši je základním prvkem našeho šťastnýho bytí. Do toho spadá spousta oblastí jako zdraví, kvalitní sociální vztahy, smysluplnost práce, naplněný základní potřeby, redukce stresu, pohyb, spánek a mnohé další. Pro mě osobně je to i příroda. Z velký části. Je mi radostí a potřebou bloudit lesem i sama sebou a opět se nacházet. V lese i sama v sobě.

Pořizujme si věci (avšak minimalismu zdar!) a jděme vstříc svým úspěchům. Ale radost, štěstí a klid v nich nehledejme.

L.

Pokud v tobě článek zanechal nějakou myšlenku, pocit nebo cokoliv, o co se chceš se mnou podělit, můžeš mi zde zanechat komentář.